“Je to jako hra s označenými kartami … Vy víte, že výhoda není na vaší straně, ale pokračujete ve hraní … K čemu … pokračovat s hrou … a nalézat neustále další, abychom nakonec hru vyhráli … To je náš odkaz … “
15. února začal soud za plán CCF útěku z vězení. Celkem 28 lidí je souzeno, včetně našich příbuzných lidí a dalších lidí, kteří nemají s našim případem žádné spojení.
Jako CCF jsme přijali odpovědnost za plán a jeho praktickou/technickou přípravu (zbraně, výbušniny, rakety, ukradená vozidla) nalezena v úkrytech organizace.
Ale odpověď na to, co nás vedlo k rozhodnutí utéct, soudci ani policajti nenajdou ani ve zbraních ani ve výbušninách nebo rozkódovaných zprávách.
Kdokoliv může najít odpověď, pokud poslouchá řinčení řetězů, které na sobě nosí, řetězů pokřtěných jako svoboda. “Svoboda”, která vyměnila naše životy za kabely, přístroje a obrazovky … “svoboda” nosit masku šťastného otroka … ale za maskou již nic skutečného není …
Život je zaškrcený vydíráním finanční tyranie, potem nedostatečně zaplacených v pracovních žalářích, obušky, slzným plynem a kulkami represe …
Mezitím z oblohy prší smrtící bomby, které mění celé země na masové hroby, malé děti vyplavené mrtvé na březích Egejského moře a tisíce lidí dezertujících do koncentračních táborů …
Zároveň se lež obrátila v pravdu v novinářské propagandě, technologie ovládá naše okamžiky a emoce, divadlo třpytivě obléká naši osamělost, a západní člověk se stává tím, kdo obětuje a zároveň je objetí své vlastní amnézie, jak zapomněl, co znamená svobodný život. To je odpověď nejen na to, proč by někdo měl uprchnout z vězení, ale také proč se stát uprchlíkem z legálního života poslušné bytosti …
Tyto myšlenky podněcují k úniku. Kdybychom mohli, rozbili bychom zdi našimi vlastními hřeby, abychom unikly a vykopali zbraně pro věc svobody a revoluce. A bez ohledu na to, jak mnoho z těchto pokusů selže nebo kolik hlav se rozbije o vězeňské mříže, nakonec se mříže ohnou.
Protože naše síla nemůže být spočtena ani zbraněmi ani výbušninami, ale přesvědčením, že tento svět musí být zničen, aby svoboda mohla vykvést.
Jak soudci tak policajti ví, že jsme tvrdohlaví … Proto se rozhodli vzít naše příbuzné jako rukojmí. Aby nás vydírali emočně a vynutili si naše ticho. Ale nikdy nebude ukončena střelba mezi námi a mocí …
Soudní orgány se na 10.000 stránkách snaží udělat svou lež více přesvědčivou lží a povolávají 20 svědků, aby to potvrdili (polovina z nich jsou odpovědní činitelé anti-teroristického úřadu). Obvinili mou matku, Evi (manželku mého bratra) a Christose (bratra kamaráda C. Polydorose) ze členství v “teroristické organizaci CCF”.
Jejich usvědčení je již objednané z paláců moci. Je to vzor arogance moci, která věří, že je to hra bez oponenta.
Tento soud je volba boje … Zkrátka, musíme násilně přerušit útok železné represe, která, jelikož nás nedonutila klečet, míří na naše lidi.
Ale výzvou není jen podvracet úder soudu, který nás vydírá skrze pronásledování našich příbuzných, ale také přenést obavu k domovům nepřítele. Kde si myslí, že jsou nezranitelní. A jestliže se již ozývá pochod represe … je na čase nechat se ozvat také naše vlastní zbraně.
“Jednoho dne budeme muset vsadit všechno”, proti všem našim včerejším odkladům, bez váhání se postavit čelem proti našim popravčím … buďto my nebo oni …
Nepřítomnost maže lidi z paměti.. ale jsou tací, kteří se nacházejí v exilu nebo uzavřeni na jednom kilometru “Svobody” a jsou stále přítomni v našich srdcích … Lidi právě jako Athena, Evi a nakonec Christos, protože dnes zůstat člověkem je samo od sebe akt kuráže.
Náš den přijde …
Christos Tsakalos – člen CCF / F.A.I.
– přeložil A-politiko
http://325.nostate.net/?p=19101
