Skip to content


Dopis anarchistického soudruha Alfreda Cospita (Itálie)

alfredo_cospito_soud

Poznámka: Tento dopis byl napsán Alfrédem během jeho nedávné protestní hladovky, která začala 3. října a skončila 25. října, poté, co jej jeho věznitelé propustili z izolace.
Vězení Ferrara, Itálie

 
Valentina, Danilo, Anna, Marco, Sandro, Daniele, Nicola, přátelé, bratři, sestry, soudruzi, kteří byli uvězněni.

 
Měl bych vyprávět ten stejný starý příběh o další výrobě zločinců. Namísto toho ale chci mluvit o důvodech, proč byli tito lidé uvězněni. Bratři a sestry byli uvězněni, protože zaútočili. Byli již unaveni čekáním. Ignorovali rozhodnutí většiny a uskutečnili své akce.

 
Zůstávám velkým optimistou, protože logika toho, že 1 + 1 = 2 mi říká, že soudruzi, kteří udeřili jsou stále na svobodě, takže jsou schopní udeřit znovu.

 
Moc nepoužívá svůj represivní aparát náhodně. Dnes se snaží izolovat a anihilovat část anarchistického hnutí. „Malou“ část, která ale byla schopna zpřetrhat okovy, které ji poutaly ke „starému sociálnímu anarchismu.“

 
K tomu sociálnímu anarchismu, který se sebevražedně a kompulzivně žene směrem ke „konsenzu za každou cenu.“ Čímž jen nepřetržitě rozmělňuje své ambice.

 
Tato vize „nikdy nepřekročit meze“ Moci velmi vyhovuje. Na druhou stranu ale děsí ty anarchisty, kteří odmítli tento „konsensus,“ který jim svazuje ruce. Tito anarchisté věří, že pouze prostřednictvím akcí se mohou zrodit nové strategie, které ukáží cesty, kterými se lze vydat. (Nejedná se o akce, které vycházejí z abstraktních teorií nebo z hledání cest, které by sledovali „lid“.).

 
Nehodlám komentovat „obvinění“ ani takzvané „důkazy.“ Jediné, co bych chtěl říct je, že bratři a sestry z FAI-FRI vždy jednali s hlavou hrdě vztyčenou, zatímco stáli proti prasatům v černých uniformách. Jejich vlastní hodnoty, jejich vlastní akce, přebírání zodpovědnosti, plivání do obličejů těch prasat, stejně jako jsme to udělali mi v Janově.

 
Mojí hlavní prioritou není vyjít z vězení za každou cenu, ale dostat se ven s hlavou vztyčenou, bez toho, aniž bych musel popřít cokoliv z toho, čím jsem byl a čím jsem i nyní.

 
Dostanu se ven všemi prostředky. Vše ale bude záležet na mých schopnostech a síle, stejně jako na schopnostech mých bratrů a sester, kteří jsou venku. Ale rozhodně se dostanu ven s hlavou hrdě vztyčenou.

 
Moje spoluúčast patří bratrům a sestrám ze skupin FAI “Cooperativa Artigiana Fuoco ed Affini,“ FAI-RAT(Rivolta Anonima Tremenda), a Narodnaja Volja – FAI, ať už se jedná o kohokoliv a ať už jsou kdekoliv.

 
Moje spoluúčast patří všem anarchistům praxe, kteří povstávají v nových formách skoro po celém světě po období dlouhého spánku.

 
Vpřed a beze strachu!

Budoucnost je naše.

Myšlenky a dynamit!

Alfredo Cospito

prostřednictvím CNA, Traces of Fire, InsurrectionNews
https://325.nostate.net/2016/11/02/letter-of-anarchist-comrade-alfredo-cospito-italy/

 

Posted in A-info, Anarchist black cross, Komuniké.

Tagged with , , .


PETR MIKOLÁŠ ZAHAJUJE HLADOVKU V LITOMĚŘICKÉ VĚZNICI

hunger-strike

Lukáš Borl se na cele v Litoměřické věznici spřátelil s Petrem Mikolášem, který se rozhodl, že bude držet hladovku za možnost veganské stravy ve vězení. Po oznámení záměru zahájení hladovky je rozdělili do různých cel a Petr M. se rozhodl že hladovku zahájí a připojí k ní požadavek, aby je znovu sloučili. Je všeobecně známo, že vězení, stejně jako hranice, jsou jedním z prostředků, rozdělující lidi do menších skupin. Lidi jsou pak rozděleni na “obyvatele” a “nelegální imigranty”, na “slušné” a “kriminálníky” a tyto skupiny jsou mnohem jednodušeji kontrolovatelné. Z tohoto důvodu je pro nás samozřejmé, že vazebně uvězněného Petra Mikoláše,  který nás osloví s tím, že začal bojovat proti vězeňskému systému, jsme se rozhodli podpořit. Stanoviska a důvody, proč se Petr rozhodl přestat jíst, se dočtete v Petrově vlastním vyjádření. Níže publikujeme dopis od Lukáše Borla, který popisuje jeho pohled na Petrovu hladovku.

20.10.2016
Vyjádření Petra Mikoláše k hladovce

Continued…

Posted in Anarchist black cross, Komuniké.

Tagged with , , .


Jen ať se vztekají (Lukáš B.)

borlikV následujícím dopise Lukáš popisuje opatření, která následovala po hlukových demonstracích v Litoměřicích. Píše o svých podmínkách a o tom, že i přes zvyšující se represe uvnitř věznice, si Lukáš přeje více, než kdykoli předtím, aby solidární akce (nejen na jeho podporu), dále pokračovaly.

Anarchistické skupiny mi během září 2016 přišly opakovaně svými protesty vyslat solidární vzkaz od brány věznice. Jak se dalo očekávat, mí věznitelé na to zareagovali protiopatřeními. Přemístili mě do jedné z nejhorších cel v celé věznici. Je to zasunutá místnost a z jejího okna jde vidět jen na protilehlou zeď. Sluneční svit se sem skoro nedostane. Během dne tu svítí umělé osvětlení, aby se dalo aspoň číst a psát. Nedostatek slunečního světla je velký nápor na psychiku. Nepochybuji, že přemístění do této temné díry je trest za solidární protesty a mé radostné reakce na ně. Získal jsem také status vězně se zvýšenou pozorností. V praxi to znamená každodenní prohlídky cely a jiné kroky, které zhoršují podmínky pro život.

Trestají mě a izolují. Chtějí zamezit mému kontaktu s lidmi, co mi před branou věznice vyjadřují podporu. Ach, ty naivkové si opravdu myslí, že mě tím zlomí? Já jsem přeci smířený s tím, že smysluplné anarchistické akce vždy vyvolají represivní reakce. Tato jejich opatření mě proto nedokáží rozhodit. Vlastně jsou pro mě i pozitivním signálem. Pokud s námi nepřátelé takto bojují, znamená to, že naše aktivity jsou jim nepříjemné a nemohou je přehlížet. A přesně tak to má být! Jsme na dobré cestě a je potřeba z ní neuhnout.

Jen ať přichází další protesty před věznicí i jinde. Více hluku a více boje. Jen ať se věznitelé vztekají. Ať klidně reagují dalšími opatřeními. Já i vy přeci víme, že i kdyby mě zavřeli do té nejizolovanější díry, tak mi anarchistická solidarita vždy přinese mnohem více, než mi oni mohou svými opatřeními sebrat. Díky vám se můj život v cele stává snesitelnějším. Jsem vám vděčný. Myslím na vás a mám vás rád. Těším se na další projevy nespoutané solidarity.

 

Solidarita žije – boj pokračuje!
Lukáš Borl z Litoměřické věznice
https://antifenix.noblogs.org/post/2016/10/26/jen-at-se-vztekaji-lukas-b/

Posted in A-info, Anarchist black cross, Komuniké.

Tagged with .


Jsme ozbrojeni společnými touhami

Anarchistická povaha je jako divoká šelma v lese. Nikdo ji nedokáže zkrotit. Ani policie ani soudy. Ani buržoazní morálka, kterou nám perou do hlavy už od dětství.
Říkají nám: “Držte hubu a krok a necháme vás být.” Ozvěna našich slov je ale stále budí ze spaní.
Říkají nám: “Zapomeňte na své sny.” My ale dál sníme o věcech, které se stávají noční můrou.
Jme snílci, ale nejsme jediní. Jsou tu tisíce dalších, co mají stejné touhy. To proto se autority bojí našich snů. Vědí, že proti jejich moci stojí snící davy ozbrojené společnými touhami. Lidé, kteří své sny uskutečňují navzdory zákazům mocných.
Pokutování, mlácení, strašení a věznění. Tím vším nás chtějí zastavit, ale selhávají. Oni stále věří nesmyslné myšlence o podrobení všech a všeho. Narážejí ale na vzpurnou povahu těch, kteří nechovají respekt k nikomu, kdo chce vládnout druhým.
Vládnout znamená utiskovat. A kde je útisk, tam není svoboda a spravedlnost. To proto hledáme cesty, které vedou k anarchii.

 

Lukáš Borl z Litoměřické věznice – 22.9.2016

 
https://lukasborl.noblogs.org/jsme-ozbrojeni-spolecnymi-touhami/

Posted in A-info, Anarchist black cross, Komuniké.

Tagged with .


Konec hladovovky Alfredo Cospito a Anna Beniamino

V sobotu 22. října ukončili naši anarchističtí soudruzi Alfredo Cospito a Anna Beniamino protestní hladovku. Alfredo ji držel od 3.10. a Anna od 10.10.. Jejich držení na samotce, kvůli kterému hladovku začali bylo totiž zrušeno.

Boj neskončí, dokud bude stát poslední vězení!
Smrt státu!

 

http://actforfree.nostate.net/?p=25394

 

Posted in A-info, Anarchist black cross.

Tagged with , .


Antagonistické násilí

antagonisticke_nasiliAntagonistické násilí: Přístupy k ozbrojenému boji v městském prostředí z anarchistické perspektivy

Na textu, který nyní můžeš číst, byla radost pracovat. Potěšil nás jednak svým obsahem, ale i svojí formou. V našem prostředí se historie radikálního anarchistického hnutí omezuje pouze na útržky z chicagského Hay marketu, na něco málo o Kronštadtu, na mlhavé představy o osudu Sacca a Vanzettiho a samozřejmě na skazky ze španělské občanské války. Jedinou „neoficiální historii“ pak psalo pouze syndikalistické hnutí. Máme radost, že toto informační vakuum bylo vyplněno alespoň stručným historickým přehledem boje, který stojí na zcela odlišných základech. Na ozbrojené konfrontaci dominantní moci, na nesmlouvavém útoku na jeho představitele a symboly. Historie městských guerrilových skupin tak přináší rebelujícímu duchu nejen inspiraci, ale i oporu. Jak vidno, bojovné skupiny a jednotlivci nebyli nikdy v historii přijímáni oficiálním hnutím, přesto neztráceli odvahu a dál prováděli své útočné akce.

Historie však není tím hlavním, čím se text zaobírá. Hned v úvodu se autor rozchází s jakýmikoliv pomýlenými představami o nenásilném odporu vůči moci Státu a předkládá kritický koncept násilí. Nemluví o samoúčelném ničení, ale o nesmiřitelném a neústupném aktu neustálé vzpoury a boje – o antagonistickém násilí. Mluví o negaci smířlivého postoje a snah vyjít Státu vstříc kompromisy a dohodami. V žádném případě tedy neoslavuje zbraně a násilí v nějaké surové formě, naopak antagonistickým násilím zdůrazňuje nutnost čelit násilí, kterému je každý člověk vystaven den co den prostřednictvím moci kapitalismu a Státu.

Zároveň se však autor snaží vyvarovat dogmatismu a slepému následování jedněch prostředků boje. Sám zdůrazňuje, že učit se z ozbrojené kritiky je způsob, jak neopakovat chyby. Nevystupuje v roli anarchistického mesiáše s patentem na pravdu, odmítá však opakovat chyby, které byly napáchány oficiálním hnutím a jeho legálním přístupem k anarchismu.

Samotný text vznikl jako příspěvek do debaty mezi mexickými soudruhy v Anarchistickém informačním centru (CEDIA), která se konala v Mexico City 8. 10. 2011

Edice Černé Internacionály

 

Posted in A-info.

Tagged with , .


Litoměřice: Vyjádření solidarity s vězněným anarchistou Lukášem Borlem

photo_2016-09-25_10-49-29-300x174

Včera večer proběhla další solidární akce s vězněným anarchistou a naším kamarádem Lukášem Borlem před vazební věznicí v Litoměřicích. V pořadí již třetí solidární hluková demonstrace se tentokrát neobešla bez silné policejní asistence.

Od místních jsme se později dozvěděli, že policie byla v pohotovosti již od pátku. Přestože k věznici jsme se dostali bez problémů, jen co se začalo skandovat “Lukáši jsme s tebou!” vyrojili se odevšad policisté, nasazeni byli také těžkooděnci a policisté se psy z vězeňské služby. Začala perlustrace a dohadování s policisty. Rozdělili jsme se na skupinky a byli nuceni chtě nechtě odejít, věznice byla kompletně obklíčena policisty.

Věříme, že se naše slova solidarity dostali až do
Lukášovi cely, že nás přesto slyšel. Děkujeme místním lidem, kteří se nás zastali, po tom co jsme byli nezákonně vyhazování z okolí věznice.


Jednoho z demonstrantů skupina čtyř těžkooděnců donutila si kleknout na zem a následně mu zabavili vlajku a vyhodili přes plot protějšího domu. Dle jeho slov mu jeden z policistů vyhrožoval zabitím.

Solidární akce budou pokračovat! Očekávejte nás!


Dále přinášíme pohled na tuto akci jedné účastnice této solidární hlukové demonstrace.

Přinášíme Vám pohled účastnice třetí solidární hlukové demonstrace v Litoměřicích.

 

 

https://safed.noblogs.org/post/2016/09/25/litomerice-vyjadreni-solidarity-s-veznenym-anarchistou-lukasem-borlem/

 

Posted in A-info, Anarchist black cross.

Tagged with , , , .


Proč mají solidární akce u věznice význam (Lukáš Borl)

Lukáš-Borl-150x150Z dopisu od uvězněného anarchisty Lukáše Borla.

Je pátek 9.9.2016 večer. Sedím v cele a užívám si pocity, co ve mě probudil hlučný protest před věznicí. Skončil před chvílí a je to druhá solidární akce takového druhu za tento týden. Týden se sice blíží ke konci, ale anarchistický boj nekončí. Tam venku je důkaz, říkám si.

Nevím, jestli lidi na tom protestu slyšely hlasitou odpověď vyslanou z okna mé cely. Vím ale, že spojení mezi námi po mém zatčení nebylo narušeno. Nepochybuji o tom a užívám si radost, co mnou divoce cloumá. Díky vám všem! Za vaší solidaritu.

Dneska budu usínat s pocitem blaženosti. Těším se až se všichni potkáme v těch nejdivočejších snech. Vím, že až se probudím ucítím vás v cele. Vy mě zase ucítíte vedle sebe tam venku. Ať budete kdekoliv, zůstaneme i nadále pospolu uvnitř bitev za svobodu. To vše navzdory zdem, co mezi námi staví.

Pocítil jsem vaší solidaritu a jsem za to vděčný. Zasílám vám tento solidární pozdrav a nepřestávám na vás myslet. Continued…

Posted in A-info, Anarchist black cross, Komuniké.

Tagged with , .


Vyjádření k mému zatčení (Lukáš Borl)

LB

V neděli 4.9.2016 jsem byl v Mostě zadržen policií a následně převezen do vazební věznice v Litoměřicích. Stalo se to, co jsem si nepřál, ale celou dobu věděl, že k tomu může kdykoliv dojít. Dlouhá psychická příprava na takové události mi teď naštěstí umožnuje zvládat s klidem řadu nepříjemných situací, kterým jsem nyní vystaven nejen já, ale zřejmě i mě blízcí lidé.

Byl jsem zajat těmi, co hájí panství kapitálu nad našimi životy. Nic to však nemění na mé vůli pokračovat po cestě, kterou jsem si vybral. Budu nadále bořit i tvořit. Bojovat a milovat. Zůstávám anarchistou se vším, co k tomu patří. Rozhodl jsem se prozatím sepsat jen několik odstavců k mému uvěznění. Zajisté se brzy vyjádřím i k dalším tématům, která považuji za důležitá. Continued…

Posted in A-info, Anarchist black cross, Komuniké.

Tagged with , .


Poznámky k povstaleckému anarchismu

Povstalecký anarchismus není ideologickým řešením všech společenských problémů, ani komoditou na kapitalistickém trhu ideologií a názorů. Je to probíhající praxe zaměřená na ukončení dominance státu a zničení kapitalismu, která ke svému postupu potřebuje analýzu a diskusi. Nevzhlížíme k nějakému ideálu společnosti a nenabízíme ani nějaký obrázek utopie, který by mohla společnost zkonzumovat. V průběhu dějin byli anarchisté většinou povstalci až na ty, kteří věřili, že se společnost vyvine do takového bodu, kdy stát nechá jednoduše za sebou. Znamená to prostě, že stát nebude jen chřadnout, anarchisté musí zaútočit. Čekání je porážka. Co je potřeba, je otevřená vzpoura a rozšíření subverze mezi vykořisťované a vyčleněné. V tomto textu se pokusíme představit některé body, které jsme spolu s dalšími povstalci načrtli k této problematice: Pokud stát nezmizí sám od sebe, jak můžeme ukončit jeho existenci? Poznámky jsou proto především o praxi a zaměření se na organizaci útoku. Nejsou přitom v žádném případě hotové nebo uzavřené. Doufáme, že jsou součástí probíhajících diskusí a rozhodně vítáme odpovědi. Mnoho z nich vychází přímo z problematiky povstalectví popisované v brožurách Elephant editions.

thinking Continued…

Posted in A-info.

Tagged with , .