Všem rebelům, ať už jsou kdekoli.
Je těžké slovy popsat realitu; pocity a touhy jdou nad rámec toho, co nabízí slovník, zejména v době, kdy se stát a jeho nohsledi snaží, aby bylo ticho.
Mnoho let říkáme, že potřebujeme čas a prostor, kde budeme moc svobodně myslet a mluvit. To nám samozřejmě nebude dáno, musíme si to vzít sami. Právě proto jsme mluvili a mluvíme o vzpouře, o činech, které vytvářejí prostor k žití, aby vyjádřily své touhy po svobodě. Nelze už déle akceptovat utrpení a ošklivost tohoto světa.
Během minulého týdne se stát rozhodl, že vyplní všechna místa uniformami, policejními antony, tajnými fízly, zadržováním a zneužíváním. Stát jen stěží snáší anarchisty, kteří volají po povstání, ať už slovem nebo činem, ale v průběhu tohoto týdne se snažil potlačit všechna povstání, která byla vyústěním sociálních konfliktů v Bruselu. A autority se vyjádřily jazykem, který ovládají nejlépe – terorem, jinak řečeno systematickým a svévolným násilím.
Manifestace proti vězením, hranicím a proti státu, která proběhla 1.10., byla nepovolená. Ve čtyřech okresech v Bruselu byl vyhlášen zákaz vycházení a fízlové se snažili zastavit ty, kteří chtěli přijít na místo setkání. Fízlové byli všude v okolí i ve stanicích metra. Obě vězení v Saint-Gilles a Forest byla hermeticky uzavřena a srdce rebelské Anderlecht (Anderlecht je jedna z 19 obcí Bruselského regionu v Belgii, pozn. překl.) hlídali fízlové v kuklách a se samopaly v rukou. Stovky lidí byly preventivně zadrženy, několik desítek z nich ponižováno, zneužíváno a bito na policejních stanicích.
Ujasněme si to: stát nemá strach z anarchistů samotných, ale bojí se rozšíření možného povstání, o které se anarchisté snaží den co den. Brusel je jako sociální soudek plný střelného prachu, v němž se snaží co nejvíce fízlů potlačit společenskou nespokojenost a ti, kteří se jim brání, končí zranění nebo mrtví. Toto napětí je však nadále vyjadřováno, a to různými způsoby – nepokoji všude možně, vzpourami v uzavřených zařízeních a věznicích, dobře mířenými útoky proti strukturám státu a kapitálu, aby se tak rozšířilo nepřátelství proti všemu, co na sebe bere podobu represe. Výše zmíněná manifestace byla místem, kde se setkaly antiautoritářské a podvratné myšlenky. Byla však potlačena.
Navzdory všem represím se budeme stále zaměřovat na onen soudek prachu s vědomím, že každá příležitost jej může zapálit. Návrh na demonstrování byl zablokován řadou překážek, jež je téměř nemožné překonat, ale další aktivity si najdou cestu.
Navzdory tomu, že se nás policejní zdi snaží oddělit, budeme považovat setkání mezi různými podvratnostmi jako žádoucí a potřebné. Žádná státní represe nemůže ochromit naše nadšení.
Navzdory skutečnosti, že nám byla naše iniciativa vytržena z rukou, jsme se v našich srdcích a myslích rozhodli si ji vzít zpět. Navzdory všemu budeme pokračovat…nic není ztraceno, příležitosti je stále možné popadnout za pačesy.
V tuto chvíli se stále 4 soudruzi nacházejí ve věznici Forest, obviněni z útoku na policejní stanici v Bruselu, který se odehrál v noci 1.10. Projevme jim naši lásku a solidaritu.
Anarchisté, kteří nechtějí na nic zapomenout
Brusel, 5.10. 2010
