Revoluční boj se hlásí k bombovému útoku v centru Athén (Řecko)

Ráno ve čtvrtek 10. dubna 2014 – po dvou výstražných telefonátech médiím – explodovala na ulici Amerikis před jednou kanceláří Řecké banky 75 kilogramová bomba umístěná v automobilu. Výbuch způsobil v okolí rozsáhlé škody, ne však zranění.

Patnáct dní nato se k výbuchu přihlásila městská guerillová skupina Revoluční boj (Epanastatikos Agonas). Níže najdete pouhý výtah z jejich o mnoho delšího komuniké v řečtině (https://athens.indymedia.org/front.php3?lang=el&article_id=1523309 nebo http://asirmatista.noblogs.org/post/2014/04/25/ea-trapeza-elladas/) .

Jak možná mnozí víte, před čtyřmi lety v dubnu 2010 se přiznali tři anarchisté ke svému členství v organizaci Revoluční boj: Nikos Maziotis a Pola Roupa, kteří žijí v ilegalitě od léta 2012 (nedávno vypsala vláda za jejich dopadení obrovskou odměnu) a Kostas Gournas, který je v současné době držen v Koridalloském vězení.

Prohlášení organizace Revoluční boj (25. 4. 2014)

10. dubna 2014 zaútočil Revoluční boj proti dozorčímu vedení Banky Řecka na ulici Amerikis v Athénách – budově, kterou současně obývá i stálý zástupce Mezinárodního měnového fondu v Řecku Wes McGrew. Navzdory tomu, že byl útok mířen proti Bance Řecka, napáchal výbuch škody i na ředitelství Piraeus Bank, která stojí naproti přes ulici. To činí útok o to úspěšnějším, Piraeus Bank se totiž po akvizici ATEbank vyvinula v jednu z největších systémových řeckých bankovních institucí, jež těžila z politiky kořistnických memorand aplikovaných proti řeckému lidu v posledních letech a je jednou z finančních faktorů, které jsou společně zodpovědné za lidské utrpení.

Útok byl provedený v autě umístěnou bombou sestávající ze 75 kilogramů ANFO (směs dusičnanu amonného a palivového oleje). Ve chvíli, kdy Stát bok po boku dalších nepřátel ozbrojeného boje jásá nad „úspěšným rozkladem“ organizace Revoluční boj, my touto akcí přesně po čtyřech letech přísných opatření proti naší organizaci dokazujeme, že se mýlí. Útok proti Bance Řecka je věnován anarchistickému soudruhovi Lambrosi Foundasovi, členu organizace Revoluční boj, který byl zabit při ozbrojeném střetu s fízly v Dafni 10. března 2010 během jedné přípravné akce organizace. Lambros přišel o život, když se pokoušel ukrást auto, které mělo být použito při akci Revolučního boje. V té době – době označované jako počátek ekonomické krize – se organizace orientovala na určitou strategii. Ta zamýšlela sabotovat a útočit na struktury, instituce a osoby, které zastávají ústřední role v historicky největším protilidovém útoku, k němuž došlo podpisem prvního memoranda v květnu 2010. Lambros Foudas bojoval a věnoval svůj život tomu, aby současná junta ekonomických a politických elit neuspěla – junta trojky MMF/ECB/EU. Bojoval a věnoval svůj život tomu, aby současná junta Kapitálu a Státu neuspěla. Aby nový totalitarismus ukládaný na celou planetu pod záminkou globální finanční krize neuspěl. Lambros Foundas věnoval svůj život boji za proměnu krizí v možnost sociální Revoluce. Útok proti Bance Řecka je jakýmsi rozšířením a pokračováním tehdejší strategie, která zahrnovala útoky proti Citibanks, Eurobanks a Athénským burzám cenných papírů.

Na počest našeho soudruha je proto útok proti Bance Řecka podepsaný jako Commando Lambros Foundas. Ovšem nejlepším slibem věrnosti našemu soudruhovi, který položil svůj život v boji, je pokračovat v boji samotném. A tento boj nikdy neměl nebo nikdy ani nebude mít jiný směr než ten, vedoucí k svržení kapitalismu a Státu – sociální Revoluci.

Výbuch jako odpověď na návrat Řecka k trhům

Jak každý rozklíčoval – od vlády, stran až k Řekům a mezinárodním médiím – vybrali jsme pro náš útok 10. duben, neboť tento den se Řecko vrátilo po čtyřech letech na dluhopisové trhy. Hned den nato, 11. dubna, měla v plánu vůdkyně nejmocnějšího evropského Státu, hlavní postava v prosazování extrémní neoliberální politiky a úsporných opatření napříč Evropou, a jedna z nejideálnějších zástupkyň evropských ekonomických elit, superterorostická německá kancléřka Angela Merkelová, v plánu dorazit do Řecka na politickou a ekonomickou kapitalizaci tohoto „Řeckého úspěchu“. (…)

Tato „spása země“ se týká velkého kapitálu, nadnárodní vládnoucí třídy a mocných věřitelů. Týká se struktur a institucí globálního kapitalismu. Je napojená na Státy, politické vazaly v Řecku a Evropě, na všechny sorty politických lokajů establishmentu, kteří tento režim podporují za každou cenu. Týká se hanebné minority řecké společnosti.

Těmi, kterých se tato „spása“ naopak netýká – namísto toho platili a stále platí svou vlastní krví, aby systém vytáhli z krize – je zbytek majoritní společnosti. Je to 5 milionů lidí, kteří žijí v nuzných podmínkách. Je to 2,5 milionu lidí, kteří žijí v absolutní bídě. Je to 700 tisíc chudých dětí, kteří nemají ani to základní, kteří jsou podvyživení, kterým je zima, kteří trpí mdloby a kteří pro talíř jídla končí v útulcích. Jsou to ti, kteří upadají do nemocí a bláznovství. Jsou to ti, kteří přišli o své domovy kvůli bankovním úvěrům a Státu, ti, kteří žijí bez elektřiny, ti, kterým chybí i základní potřeby pro přežití. 4 tisíce lidí, kteří spáchali sebevraždu, protože byli finančně úplně zruinovaní. Tisíce bezdomovců, kteří jsou závislí na polních kuchyních, kteří se přehrabávají v odpadcích, aby se nakrmili, a kteří pomalu umírají na vedlejší koleji. Všichni tito ubožáci, kteří zbankrotovali finančně i sociálně, platí za „spásu země“ svými vlastními životy a životy svých dětí. Všichni tito lidé poznali, jaké to je vidět svůj život řítit se do bankrotu, a vědí, jaké to je, když život nestojí za to žít. Tito lidé poznali, že „vyhnout se řeckému bankrotu“ znamená válku společnosti – sociální euthanasii. (…)

Sociální revoluce nemůže být ani odložená na nejasnou budoucnost, ani limitována nejasnými plány. Vyžaduje nepřetržitou revoluční akci tady a teď a zahrnuje organizace a formy průkopnického revolučního hnutí, jež propracuje a definuje jeho strategické kroky, a střet s centralizovanou politikou vládnoucí třídy. Sociální revoluce vyžaduje politický proces a ochotu přenést specifické revoluční návrhy do praxe.

Za současných okolností může být revoluční platforma shrnuta následovně:

Ukončení splácení řeckého dluhu.
Odchod z Ekonomické a monetární unie (EMU) a Evropské unie (EU).
Vyvlastnění majetku Kapitálu, velkých společností, mezinárodních korporací, movitého i nemovitého majetku kapitalistů.
Zrušení bankovního systému, vymazání všech dluhů bankám, navrácení malého majetku, který byl zabaven bankami a zespolečenštění bankovních prostředků.
Vyvlastnění státního majetku a vybavení společností; vyvlastnění majetku církve.
Zespolečenštění výrobních prostředků, průmyslu, přístavů, prostředků pro dopravu a přesun, dopravy, veřejných služeb, nemocnic a vzdělávacích institucí; dělníci převezmou své řízení.
Odstranění Státu a buržoazního parlamentu profesionálních politiků, kteří budou nahrazeni konfederací lidových shromáždění a dělnických rad. Koordinace, komunikace a rozhodování této konfederace bude dosaženo skrze zvolené a okamžitě odvolatelné delegáty. Na národní úrovni bude namísto starého reprezentativního buržoazního parlamentu nadřazená Konfederace lidových shromáždění, jejíž členové-delegáti budou volení a okamžitě odvolatelní lokálními lidovými shromážděními a dělnickými radami.
Odstranění policie a armády, jež budou nahrazeny ozbrojenými lidovými milicemi, ne však těmi námezdními/žoldáckými.

Diskuze a shoda nad revoluční platformou je předpokladem pro vytvoření revolučního antikapitalistického hnutí, a za naši organizaci si přejeme vidět otevírající se dobře míněné dialogy vztahující se k tomuto tématu. Je nezbytné, aby Revoluce překonala státní hranice. Je nerealistické věřit, že Revoluce bude životaschopná, pokud bude uzavřená v státních hranicích malého Státu, jakým je třeba Řecko. Pojďme nicméně zažehnout zde v Řecku počátek zničení eurozóny a EU k odstranění kapitalismu a Státu. Pojďme přenést ozbrojený proletářský protiútok do praxe. Pojďme zde v Řecku zažehnout počátek mezinárodní sociální Revoluce.

AŤ ŽIJE SOCIÁLNÍ REVOLUCE
ZA LIBERTARIÁNSKÝ KOMUNIMUS – ZA ANARCHII
SVOBODU VŠEM POLITICKÝM VĚZŇŮM